BRICS:
Nový platební systém je připraven

Rostislav Čuba, 22.8.2024

Ve dnech 22. až 24. října se v Kazani uskuteční zasedání BRICS, na kterém bude představen nový platební systém, jenž má nahradit západem kontrolovaný systém SWIFT. K připojení k tomuto novému systému údajně projevilo zájem až 159 zemí světa.

Pokud se potvrdí, že až 159 zemí projevilo zájem k připojení k novému platebnímu systému, bude to triumf ruské diplomacie a zároveň drtivá rána sankcím, které jsou řízené anglosaským světem, v čele s USA.

Rusko je hlavním architektem společenství BRICS, které se minulý rok rozrostlo na 10 členů. Mnoho dalších států podalo oficiální přihlášku a čeká na přijetí.

Pro lepší představu uveďme několik čísel: 

BRICS+ nyní zahrnuje 46 % světové populace a produkuje 42 % světové pšenice, 52 % rýže a 46 % sóji. To představuje významný pilíř potravinové soběstačnosti a s ní související bezpečnosti. BRICS+ má rovněž významný podíl na globálním energetickém trhu. V oblasti ropy skupina nyní představuje přibližně 43 % světové produkce a kontroluje zhruba 44 % známých světových zásob. Co se týče zemního plynu, země BRICS+ produkují asi 36 % celosvětového objemu a disponují více než polovinou (53 %) světových zásob.
Ať každý, kdo si přečte tento text, sám posoudí potenciál soběstačnosti a s ní spojenou bezpečnost v oblasti potravin a energie. Dostupnost levné energie je přitom základním parametrem budoucího rozvoje.
Ještě zásadnější je dominance BRICS+ na trhu s kovy a minerály, které jsou klíčové pro globální průmysl a technologický rozvoj a nelze je snadno nahradit žádnou ideologií, jako je například Green Deal a podobné iniciativy. Skupina kontroluje zásadní podíly světové produkce strategických surovin: 40 % bauxitu, 48 % mědi, 30 % cínu, 79,5 % platiny, 77,6 % palladia, 52,6 % olova, 44,8 % zinku a 70,1 % vzácných zemin. Tyto suroviny jsou nezbytné pro výrobu v oblastech jako elektronika, automobilový průmysl a výroba baterií.

Uvádím tato data záměrně, protože SWIFT hraje klíčovou roli v globálních finančních transakcích. Tento systém je významným nástrojem v dosud dominantním postavení západních měn při vyrovnávání transakcí ve světovém obchodě. Podle nedávných údajů měl SWIFT následující podíly jednotlivých měn: americký dolar přibližně 40 %, euro kolem 37 %, britská libra asi 6 %, japonský jen přibližně 3 %, a zbývající podíl byl rozdělen mezi další měny, včetně kanadského dolaru, švýcarského franku a dalších.
Problém platebního systému SWIFT spočívá především v tom, že Spojené státy ho de facto privatizovaly k prosazování svých politických zájmů. Zneužily své postavení a začaly formulovat sankce tak, aby mohly určovat, kdo může systém používat a za jakých podmínek. Například si vynutily, aby se energetické suroviny vyrovnávaly v amerických dolarech.

Odpojení od systému SWIFT se týkalo například Íránu, Severní Koreje, Venezuely a naposledy Ruska.
Západ se dlouhodobě snažil omezit Rusko v obchodním styku různými sankcemi s nadějí, že se Rusko ekonomicky zhroutí. Cílem bylo vytvořit prostor pro vstup západních společností a rozsáhlou privatizaci ruských zdrojů. Pro dosažení tohoto cíle byly využity všechny dostupné možnosti a prostředky, včetně vojenských.

Důsledky takového chování vedly k uvědomění, že nelze spoléhat na staré dohody. Rusko se proto postavilo do role nového architekta společenství BRICS, které hned na začátku formulovalo následující principy:

• Rovnost mezi národy: Členové se zavázali k principu rovnosti a vzájemného respektu, včetně spravedlivé "dělby práce", a k nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí.
• Spolupráce: Členové se zavázali k vzájemné spolupráci v oblastech obchodu, investic, rozvoje infrastruktury, vědy a technologie a také v oblasti bezpečnosti.
• Otevřenost: Členové se zavázali k otevřenosti ve vzájemných vztazích, otevřenosti mezi národy, otevřenosti vůči novým členům a rovnocennému zapojení rozvíjejících se a rozvojových zemí do rozhodovacích procesů, včetně přidružené transparentnosti.
• Používání národních měn: Členové BRICS se zavázali k postupnému zapojení a zúčtování ve svých národních měnách, aby snížili závislost na americkém dolaru.

Jako součást tohoto úsilí se rovněž zavázali k vytvoření nových finančních institucí, což je nyní hlavním bodem příštího zasedání v Kazani.

Pokud bude nový platební systém úspěšně zaveden, bude to znamenat těžkou ránu pro americké dluhopisy. Současný systém převodu peněz prostřednictvím dolaru zvyšuje poptávku po něm, což činí americké státní dluhopisy vysoce likvidní. Odklon od dolaru povede k tomu, že investoři začnou rozkládat své rezervy mezi jiné měny, což vyústí v tlak na cenu amerických dluhopisů a ovlivní jejich likviditu. Jinými slovy, sankce vůči Rusku mohou Spojené státy přijít draho.

Evidentně 159 zemí světa tento problém nezajímá, vzhlížejí k novému systému s nadějí, že se zbaví závislosti na petrodolaru. Je jim zjevně jedno, co se bude dít na trzích západního světa a jak to ovlivní dělbu práce ve světě. Jinak si nedovedu vysvětlit jejich zájem o deklarované připojení.

Nakonec až čas ukáže, jak rychle svět přejde od dominance amerického dolaru k nové éře globálního obchodu bez dolaru. Loňský summit BRICS stanovil novou dynamiku této aliance, po více než 20 letech se rozšířila a eviduje mnoho dalších přihlášek od zemí, které se chtějí podílet na jejím rozvoji a hodnotách, které byly deklarovány.

BRICS+ dnes představuje hlavní alternativu k hodnotám, které formuluje západní svět. Hodnoty západního světa jsou dnes široce chápány jako prosazování rovnosti v podobě LGBT, spolupráce ve formě vynucování a konfrontace, rozvoj prostřednictvím restrikcí spojených s ideologií Green Deal a nerovné zúčtování hodnot vytvářených v reálném průmyslu.