Breaking: Blízký východ opět hoří. Izrael udeřil na Írán a otevřel novou kapitolu blízkovýchodního napětí

V noci na pátek 13. června 2025 se nad Teheránem rozezněly výbuchy, které téměř s jistotou opět zamíchají s geopolitickou mapou Blízkého východu. Izraelské rakety zasáhly íránské cíle včetně některých jaderných zařízení. Naplnily se tim týdny spekulací a varování před možnou vojenskou eskalací. To, co se dlouho jevilo jako diplomatické manévrování a výhrůžky, se dnes ráno stalo děsivou realitou.

Cesta k nynější krizi

Abychom pochopili současnou situaci, musíme se podívat na pozadí událostí posledních měsíců. Americká administrativa Donalda Trumpa se od dubna 2025 snažila hledat diplomatické řešení íránského jaderného programu. Jednání probíhala v několika kolech, přičemž Washington tlačil na Teherán, aby omezil obohacování uranu výměnou za postupné uvolňování sankcí.

Íránská strana však přišla s kontranabídkou, která Izrael i Spojené státy postavila před nepříjemné dilema. Teherán nabídl úplné zastavení svého jaderného programu, ale pouze pod podmínkou, že se Izrael vzdá svých jaderných zbraní a stane se bezjadernou zemí. Tato podmínka byla pro Jeruzalém naprosto nepřijatelná, čímž se diplomatická cesta dostala do slepé uličky. Trump mezitím opakovaně prohlašoval, že "Írán nemůže mít jadernou zbraň", zatímco izraelští představitelé dávali najevo, že jsou připraveni jednat unilaterálně, pokud diplomacie selže. A právě to se nyní stalo.

Varovné signály, kterých si nikdo nevšímal

Retrospektivně je jasné, že k útoku směřovaly všechny signály již několik dní předem. Izraelské nemocnice ve středním Izraeli dostaly pokyny k přípravě na mimořádné situace a evakuaci parkovišť. Velení domácí fronty aktivovalo kryty po celé zemi a vyhlásilo strategická zdravotnická zařízení v pohotovosti.

Současně se začaly objevovat zprávy o redukci amerického personálu na diplomatických misích v regionu. Spojené státy umožnily odchod nezbytného personálu a rodinných příslušníků z Bahrajnu a Kuvajtu, přičemž z amerického velvyslanectví v Bagdádu začala částečná evakuace. Tyto kroky, prezentované jako preventivní opatření, ve skutečnosti signalizovaly, že se připravuje něco vážného.

Íránská strana na rostoucí napětí reagovala vlastními varováními. Ministr obrany Aziz Nasirzadeh jasně prohlásil, že pokud Írán bude napaden, jeho síly zaútočí na všechny americké vojenské základny v regionu. Tato hrozba nebude jen prázdnou výhrůžkou, zvláště když uvážíme, že Írán v posledních letech významně posílil své strategické partnerství s Ruskem.

Co na to Moskva?

Právě ruský faktor přidává současné krizi další rozměr komplexity. Teherán a Moskva nedávno podepsaly strategickou bezpečnostní smlouvu o obraně, která zahrnuje vzájemnou vojenskou pomoc. Írán navíc již tři roky dodává Rusku zbraně, především drony a další vojenskou techniku pro konflikt na Ukrajině.

Prezident Putin se tak ocitá v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně má závazky vůči Íránu, na druhé straně se Trump pokusil po svém zvolení obnovit dialog s Moskvou. Pokud by Kremlin poslal vojenskou pomoc Íránu proti Izraeli a potažmo Spojenými státům, je téměř jasné, že by to pohřbilo jakékoliv naděje na zlepšení americko-ruských vztahů.

Drama v Kennedy Center

Paradoxně se rozhodující okamžiky krize odehrávaly v době, kdy Trump navštívil Kennedy Center na premiéře muzikálu "Bídníci" podle Victora Huga. Prezident se se svou ženou Melanií prošel po červeném koberci, ale setkání s kulturní elitou neproběhlo hladce. Byl jak oslavován, tak současně vypískán. Někdo z publika dokonce hlasitě proklel jeho jméno. Přítomnost drag queens v publiku, které protestovaly proti Trumpovým stížnostem na přílišné množství drag show v Kennedy Center, podtrhla rozdělenost americké společnosti. Zatímco se tedy prezident snažil užívat si večer v divadle, jeho administrativa řešila jednu z nejzávažnějších mezinárodních krizí posledních let.

Ekonomické a geopolitické dopady

Izraelský útok na Írán neznamená jen vojenskou eskalaci, ale také významné ekonomické otřesy. Ceny ropy již začaly stoupat na světových trzích, protože investoři se obávají narušení dodávek z regionu Perského zálivu. Írán kontroluje strategický Hormuzský průliv, kterým prochází značná část světové produkce ropy.

Evropská unie, která dlouhodobě podporovala diplomatické řešení íránské jaderné otázky, se nyní také ocitá před dilematem. Brusel bude muset rozhodnout, zda podpoří izraelské kroky, nebo bude pokračovat v úsilí o obnovu jednání. Postoj EU bude klíčový pro budoucí podobu transatlantických vztahů.

Co přinese zítřek

Následující dny a týdny ukážou, zda se současnou krizi podaří zvládnout, nebo zda se Blízký východ propadne do další spirály násilí. Íránská odpověď je nevyhnutelná, otázkou je pouze její rozsah a intenzita. Teherán má k dispozici síť regionálních spojenců včetně Hizballáhu v Libanonu, Hamásu v Gaze a různých šíitských milicí v Iráku a Sýrii.

Trumpova administrativa se tak místo slibovaného ukončení válek ve světě ocitá tváří v tvář možnosti jejich dalšího rozšíření. Prezident, který sliboval "America First" a snížení amerického zapojení do zahraničních konfliktů, se nyní může ocitnout vtažen do nové blízkovýchodní války.

Regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Turecko a Egypt budou muset rychle definovat své postoje. Jejich rozhodnutí může ovlivnit, zda se konflikt omezí na bilaterální izraelsko-íránské střetnutí, nebo se rozšíří do celého regionu.

A otazníky nad blízkou budoucností

Současná krize pokládá mnoho otázek, na které zatím nemáme odpovědi. Podaří se zabránit další eskalaci? Bude možné obnovit diplomatická jednání poté, co byla překročena červená čára vojenského útoku? Jak se zachovají další regionální a především globální mocnosti?

Jedna věc je však jistá – útok z 13. června 2025 představuje významný mezník v moderních dějinách Blízkého východu. Jeho důsledky budeme pociťovat ještě dlouho a možná změní nejen regionální, ale i globální bezpečnostní architekturu.

Blízký východ se opět stal ohniskovým bodem světové pozornosti, a tentokrát se zdá, že sázky jsou vyšší než kdy jindy. Otázka není, zda situace ovlivní zbytek světa, ale jak moc a jak dlouho budeme její důsledky pociťovat.

Situaci dál pozorně sledujeme.

Václav Kulhavý