MAGA ve válce: Když mírový prezident vede Ameriku do konfliktu století
Blízkovýchodní krize odhaluje dramatický zlom v americké politice. Donald Trump vybudoval svou politickou kariéru na slibu ukončení "věčných válek", a nyni se během několika dní transformoval ze zastánce míru na podporovatele potenciálně nejničivějšího konfliktu od druhé světové války. Tato proměna způsobuje bezprecedentní rozkol v jeho vlastní politické základně a může znamenat konec hnutí MAGA, jak ho známe.
Selhání izraelské strategie a americké dilema
Původní izraelský plán operace "Rising Lion" měl jeden významný "vedlejší " cíl: Vyprovokovat Írán k útokům na americké základny. Tím by byly automaticky Spojené státy vtaženy do konfliktu. Izraelské útoky zasáhly dokonce i íránskou státní televizi, ale Teherán prokazuje strategickou disciplínu a dosud se úspěšně vyhýbá útokům na americké cíle.
Ačkoli se Trump původně distancoval od izraelských útoků na Írán, nyní dává jasně najevo, že Izrael měl důvod jednat. A že mu USA musí poskytnout podporu. Tento jeho obrat o 180° vyvolává otázku, kdo ve skutečnosti ovlivňuje americkou zahraniční politiku.
Trump dokonce prohlásil, že USA vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, ale "zatím" ho prý nechce nechat zabít. Prezident také tvrdí, že USA mají "úplnou a totální kontrolu nad íránským vzdušným prostorem" a vyzval k bezpodmínečné kapitulaci Íránu.
Rozkol v hnutí MAGA
Pro Spojené státy je nejzávažnějším důsledkem současné krize na Blízkém východě dramatický rozkol mezi Trumpem a jeho nejbližšími podporovateli. Tucker Carlson a Steve Bannon varují před zapojením USA do íránského konfliktu, přičemž Bannon tvrdí, že Izrael chce USA přimět k ofenzívě proti Teheránu. Carlson označuje některé komentátory za "válečné štváče". Prohlásil: "Co se stane dál, definuje Trumpovo prezidentství. Opusťte Izrael... nechte je bojovat jejich vlastní války". Na Bannonově podcastu varoval, že plnohodnotná válka na Blízkém východě by mohla zničit Trumpovo druhé funkční období.
Trump reagoval označením Carlsona za "podivína", což představuje bezprecedentní útok na jednoho ze svých nejloajálnějších mediálních podporovatelů. Tento spor rozpoutal "občanskou válku MAGA" mezi těmi, kdo chtějí dodržet sliby o ukončení válek, a těmi, kdo podporují izraelskou agendu.
Síly stojící za eskalací napětí
Analýza finančních toků odhaluje, kdo skutečně ovlivňuje Trumpovu zahraniční politiku. Mezi jeho největšími dárci dominují prozaelští sionističtí miliardáři v čele s Miriam Adelsonovou, která přispěla 106 milionů dolarů na jeho kampaň v roce 2024. Pouze Elon Musk (276 milionů) a Timothy Mellon (150 milionů) poskytli více.
Carlson ve svém výčtu "válečných štváčů" jmenoval pět klíčových postav podporujících eskalaci: Sean Hannity, Mark Levin, Rupert Murdoch, Ike Perlmutter a Miriam Adelson. Tři z těchto pěti jsou židovského původu. Všichni jsou ale přesvědčenými sionisty podporujícími koncept Velkého Izraele. Tato konstelace sil vysvětluje, proč se Trump, který sliboval mír, ocitl v pozici podporovatele potenciálně nejničivějšího konfliktu moderní historie.
Geopolitický pohled na rozložení sil
Je to skládačka podobná puzzle, z níž je třeba získat ucelenější obraz. Trump předčasně opustil summit G7 v Kanadě kvůli situaci na Blízkém východě, což signalizuje vážnost krize. Současně pokračuje výměna raketových úderů mezi Izraelem a Íránem, přičemž íránské ozbrojené síly vyzvaly obyvatele Izraele k opuštění "životně důležitých oblastí". Pákistánské varování před jadernou odvetou za případný izraelský jaderný útok na Írán zase ukazuje na rostoucí solidaritu muslimských zemí. Íránští poslanci již oznámili předložení návrhu zákona na odstoupení od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, což by zreálnilo hrozbu íránského jaderného zbrojení.
Evropské země, které již vyčerpaly vojenské zásoby podporou Ukrajiny, by se v případě eskalace ocitly v dramaticky zranitelné pozici. Účast v pozemní operaci v Íránu by pro malé evropské armády představovala existenční hrozbu. A uzavření Hormuzského průlivu nebo bombardování ropných a plynových zařízení, kterými Írán hrozí? Katastrofa s dlouhodobými důsledky pro celý civilizovaný svět.
Ruská karta a strategická "výměna"
Důležitým prvkem současné krize je koordinace mezi americkými a ruskými zájmy. Trump zrušil pracovní skupinu pro protiruské sankce ve stejný den, kdy Moskva oznámila vyslání dalších 6 000 severokorejských vojáků do Kurské oblasti údajně na "rekonstrukční práce".Tato synchronizace naznačuje možnou dohodu: Rusko si vezme to, co dokáže na Ukrajině, výměnou za neutralitu v íránské otázce. Putin tak získává volné ruce na Ukrajině, zatímco Trump může soustředit americké síly na Blízký východ.Mechanismus další eskalace.
Otevírání Pandořiny skříňky?
Trumpova hrozba namířená proti ajatolláhovi Chameneímu představuje nebezpečnou eskalaci. Likvidace nejvyššího íránského představitele by téměř jistě vedla k masivní odvetě a mohla by otevřít cestu k těm nejhorším scénářům. Izrael disponuje odhadovaným arzenálem 80-400 jaderných hlavic, zatímco Írán by mohl časem získat jaderné zbraně od spojenců nebo dokončit vlastní program.
Blízkovýchodní krize tak dosáhla bodu, kdy se rozhoduje o budoucnosti nejen americké politiky, ale i globální stability. Střety s Íránem rozdělují Trumpovu základnu, přičemž jeho nejloajálnější podporovatelé ho nyní ostře veřejně kritizují. Trump se tak ocitl v pozici, kdy jeho rozhodnutí a výroky mohou určit, zda se svět vydá cestou stability nebo cestou globálního konfliktu. Rozkol v hnutí MAGA ukazuje, že cena podpory izraelské agendy může být ztráta politické základny, která jejího hlavního představitele přivedla znovu k moci. Trumpova transformace z mírotvorce na válečného štváče během několika dní však ukazuje, jak křehká je demokratická kontrola nad zahraničněpolitickými rozhodnutími v době, kdy peníze a lobbistické tlaky převažují nad vůlí voličů.
Jaroslav Kulhavý